Pracovní podmínky v oblasti Beskyd v Česku

Do regionu EURES – T Beskydy pro ČR spadají:

Moravskoslezský kraj (dále jen MSK):   Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava

Olomoucký kraj (dále jen OLK):   Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk

Zlínský kraj (dále jen ZLK):    Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Do partnerství EURES – T Beskydy jsou zahrnuty okresy: Bruntál, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Jeseník, Šumperk, Vsetín.

Region EURES - T Beskydy pro ČR

Plošně se zájmová oblast EURES - T Beskydy pro ČR rozprostírá na území o rozloze 8 605 km2, což činí 11,05 % celého území českého státu.

Počet obyvatel v oblasti partnerství EURES-T Beskydy pro ČR činí 1 562 022, tedy 14,92 % z celkového počtu obyvatel ČR.

Stav k 31.12.2013 (ČSÚ, 2014)

Stav k 31.12.2013 (ČSÚ, 2014)

1. Charakteristika pracovního trhu

1.1 Úroveň nezaměstnanosti

Podíl nezaměstnaných osob k 30. 11. 2014 činil v České republice 7,1 %. Podíl nezaměstnaných osob v regionu EURES-T Beskydy pro ČR byl k 30. 11. 2014 14,2%. Ve všech okresech spadajících pod region EURES-T Beskydy pro ČR byla překročena míra nezaměstnanosti vzhledem k republikovému průměru, nejvyšší byla v okresech Jeseník (19,4 %) a Bruntál (17,3 %) (Informace o počtu nezaměstnaných v České republice k 30. 11. 2014).

Stav k 31.11.2014 (MPSV ČR

Stav k 31.11.2014 (MPSV ČR, 2014)

1.2 Volná pracovní místa

S vývojem nezaměstnanosti úzce souvisí vývoj počtů hlášených volných pracovních míst (VPM). Na poptávkové straně trhu práce v MSK bylo k 31.11. 2014 hlášeno 5 757 VPM (2 569 VPM ke konci roku 2013), což znamená zvýšení o 56 % ve srovnání s rokem předcházejícím. Na 1 VPM tak připadlo 14 uchazečů. V Olomouckém kraji v okrese Jeseník zůstala poptávka po nových zaměstnancích zhruba stejná – 87 VPM ke konci roku 2014 a 72 VPM ke konci roku 2013. Na 1 VPM připadalo 31,7 uchazečů. V okrese Šumperk se počet VPM meziročně zvýšil ze 350, k 31. 11. 2013 na 603 VPM k 31. 11. 2014, to je zvýšení o 42 %. Na 1 VPM připadlo 11,6 uchazečů. Okres Vsetín, který spadá pod Zlínský kraj, měl k 31. 11. 2013 hlášeno 371 VPM, k 31. 11. 2014 již pouze 466 VPM, tedy zvýšení o 20,4 %. Na 1 VPM připadalo 16,2 uchazečů. Za celý region EURES-T Beskydy pro ČR zahrnující okresy Bruntál, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Jeseník, Šumperk a Vsetín, byl vývoj poptávky zaměstnavatelů následující: k 31. 11. 2013 bylo hlášeno 3 362 VPM, k 31. 11. 2014 se počet míst zvýšil na 6 913, což znamená zvýšení o více než 1/2 (51,3 %). O jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 14,2 uchazečů o zaměstnání.

1.3 Průměrná mzda

Průměrná měsíční mzda k 4. 12. 2014 dosáhla v České republice 25 219 Kč. V Moravskoslezském kraji průměrná měsíční mzda k 4. 12. 2014 činila 22 964 Kč, v Olomouckém kraji 22 284 Kč, ve Zlínském kraji 21 687 Kč. Údaje o průměrných měsíčních mzdách podle jednotlivých okresů Český statistický úřad nesleduje. Průměrná mzda v krajích, které jsou svými okresy zastoupeny v regionu EURES – T Beskydy pro ČR, je v roce 2014 proti celorepublikovému průměru nižší.

2. Zásada přístupu polských a slovenských občanů na český trh práce

Od 1. 5. 2004 získali občané Evropské unie (EU) a Evropského hospodářského prostoru (EHP) přístup na český trh práce. Při zaměstnávaní občanů EU/EHP platí stejné zásady jako pro občany ČR, s výjimkou povinnosti informování o nástupu tohoto cizince do zaměstnání u českého zaměstnavatele nebo při vyslání tohoto cizince zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce k české fyzické nebo právnické osobě. Monitoring zahraničních pracovníků, u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, je prováděn písemně prostřednictvím informačních karet, které vyplní zaměstnavatel nebo česká fyzická nebo právnická osoba, ke které byl cizinec vyslán k výkonu práce svým zahraničním zaměstnavatelem, které doručí nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce místně příslušnému úřadu práce, a to podle místa výkonu práce cizince. Jakoukoliv změnu nebo ukončení výkonu práce je pak povinen zaměstnavatel nebo česká fyzická nebo právnická osoba ohlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala.

3. Způsoby hledání práce

3.1 Média (celostátní a místní)

Poptávka po nových zaměstnancích ze strany českých zaměstnavatelů je zveřejňována v celostátním tisku (např. v denících Mladá fronta Dnes, Právo, Hospodářské noviny, Lidové noviny) nebo v regionálním či místním tisku (např. Moravskoslezský deník, Region Opavsko, Zlínské noviny, Týden na severu, Šumperský a Jesenický deník).

3.2 Veřejné služby při vyhledávání zaměstnání, síť EURES

Slovenské, polské a české příhraniční úřady práce tvoří partnerství EURES-T Beskydy, jehož úlohou je vytvoření společného příhraničního trhu práce. Za českou stranu jsou do přeshraničního partnerství zapojeny pobočky Úřadu práce ČR v:

Bruntále:

Květná 1457/64, 792 01 Bruntál,

tel: + 420 950 106 111,

Frýdku–Místku:

Na Poříčí 3510, 738 01 Frýdek–Místek,

tel: + 420 950 113 111,

Karviné:

tř. Osvobození 1388/60a, Nové město, 735 06 Karviná 6,

tel: + 420 950 126 111,

Novém Jičíně:

Msgr. Šrámka 1030/8, 741 01 Nový Jičín,

tel: + 420 950 139 111,

Opavě:

Bochenkova 2712/4, 746 01 Opava,

tel: + 420 950 142 111,

Ostravě:

30. Dubna 3130/2c, Moravská Ostrava, 720 00 Ostrava 2,

tel: + 420 950 143 511,

Jeseníku:

Karla Čapka 1147/10, 790 01 Jeseník,

tel: + 420 950 121 111,

Šumperku:

Starobranská 2700/19, 787 01 Šumperk,

tel: + 420 950 164 111,

Vsetíně:

Pod Žamboškou 1024, 755 01 Vsetín 1,

tel: + 420 950 173 111.

Služby EURES jsou poskytovány poradci EURES, jejichž hlavní úlohou je poradenství a pomoc pro osoby a zaměstnavatele, kteří mají zájem pracovat nebo zaměstnat pracovníky z jiné země EU/EHP. Informace týkající se sítě EURES jsou dostupné na stránce www.eures.europa.eu a www.eures.cz . Osoby, které mají zájem o práci v ČR, mohou využít pomoc poradců EURES; konkrétně na území EURES-T Beskydy to jsou:

Ostrava (Mgr. Mirka Matochová, mailto:

mirka.matochova@ot.mpsv.cz),

Frýdek-Místek (Bc. Lucie Holubová, mailto:lucie.holubova@fm.mpsv.cz).

3.3 Internetové portály s nabídkami práce

Příklady českých internetových portálů, které se věnují práci:

http://portal.mpsv.cz, www.jobpilot.cz, www.jobs.cz, http://kariera.ihned.cz/, www.grafton.cz, www.cvonline.cz, www.eu-dat.cz, www.hotjobs.cz, www.hledampraci.cz, www.hr-server.cz, www.jobcity.cz, www.itjobs.cz, www.joblist.cz, www.neziskovky.cz, www.job-tip.cz, www.prace.cz, www.superkariera.cz, www.careerjet.cz, www.agentka.cz, aj.

3.4 Jiné způsoby hledání práce

K hledání práce je možné využít také služeb agentur práce. Podle českých zákonů se pro činnost agentur práce vyžaduje získání povolení. Činnost zprostředkování zaměstnání mohou legálně vykonávat fyzické osoby a právnické osoby pouze s platným povolením ke zprostředkování zaměstnání. Toto povolení vydává v České republice Úřad práce České republiky (formou správního rozhodnutí, po provedeném správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Více informací naleznete na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace.

Seznam agentur, které mají platné povolení ke zprostředkování zaměstnání, lze nalézt na internetové adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/

4. Uznávání odborných kvalifikací, regulované profese

Záležitosti spojené s uznáváním odborných kvalifikací upravuje zákon č. 18/2004 Sb. Při výkonu práce v regulovaných povoláních (takové povolání nebo činnost, pro jejichž výkon jsou právními předpisy členského státu EU předepsány určité požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání či činnost vykonávat

- např. stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost,pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti atp.) správní úřady a odborné komory mohou požadovat od občana jiné členské země pouze splnění těch podmínek, jejichž splnění zvláštní právní úprava vyžaduje od občana České republiky. Podrobné informace lze nalézt na internetové stránce http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/uznavani-kvalifikaci. Databáze regulovaných povolání a činností v ČR a databáze regulovaných profesí v členských zemích EU je k dispozici na internetové adrese: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani.

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

1. Pracovní smlouva a délka trvání pracovního poměru

Pracovní poměr u českého zaměstnavatele se zakládá pracovní smlouvou, která musí být uzavřena písemně. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Pracovní poměr se sjednává pracovní smlouvou zpravidla na dobu neurčitou, pracovní smlouvou lze sjednat i pracovní poměr na dobu určitou.

2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zaměstnavatel může uzavřít s fyzickou osobou dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně, pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží. Totéž platí pro okamžité zrušení těchto dohod.

• dohodu o provedení práce je v případě, kdy rozsah práce nepřekročí 300 hodin v jednom kalendářním roce. K uzavření takové dohody není předepsaná písemná forma. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
• dohodu o pracovní činnosti, s DPČ je možné vykonávat práci v rozsahu, který nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní doby, tedy 20 hodin týdně. V písemné dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

 3. Náležitosti pracovní smlouvy

Pracovní smlouva uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí obsahovat tyto povinné náležitosti: druh práce, místo nebo místa výkonu práce, den nástupu do práce. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru nebo nesmí být delší než 6 měsíců u vedoucího zaměstnance. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o povinnosti informovat o těchto změnách. Informace musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, údaj o výpovědních dobách, údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv, v případě vyslání zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu o předpokládané době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat.

4. Skončení pracovněprávního vztahu 

Zákoník práce předpokládá různé formy ukončení pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou. Je možné jej ukončit mimo jiné na základě: uplynutím doby, na kterou byl sjednán, dohody obou smluvních stran, výpovědí jedné smluvní strany, přičemž zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen na základě důvodů vymezených zákoníkem práce. Právní úprava umožňuje, aby zaměstnanec dal z pracovního poměru výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba pro zaměstnance i zaměstnavatele činí 2 měsíce.

5. Práce žen  

V České republice platí zákaz diskriminace při zaměstnávání vzhledem k pohlaví. Avšak ženám přísluší zvláštní práva, zejména v době mateřství. Zaměstnavatel ji nesmí v této době propustit, jakož i v průběhu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, ovšem s výjimkami stanovenými v zákoníku práce.  

6. Pracovní doba a dovolená  

Podle zákoníku práce nesmí délka týdenní pracovní doba překročit 40 hodin týdně. Podle zákoníku práce se v určitých provozech a při určitých pracích pracovní doba pohybuje v rozpětí od 30 hodin (u osob mladších 16 let) týdně do 40 hodin. Zaměstnanci zpravidla pracují 5 dní v týdnu. Přestávka v práci, v trvání 30 minut, se nezapočítává do pracovní doby a zaměstnanec na ni získává právo po nejdéle 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávka se do pracovní doby započítává. Jiná úprava stanovené pracovní doby může být dohodnuta v kolektivní smlouvě nebo se zaměstnancem. Zákoník práce také upravuje nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, a to alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitý odpočinek v týdnu je 35 hodin po sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnech. Za práci přesčas náleží zaměstnanci kromě mzdy, na kterou mu za tuto dobu vzniklo právo, ještě příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Dovolená za celý kalendářní rok činí nejméně 4 týdny.

7. Mzda  

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 8 500 Kč za měsíc nebo 50,60 Kč za hodinu. Z hrubé mzdy zaměstnance se provádí srážky: daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti nebo pojistné na důchodové spořenípojistné na sociální zabezpečení pojistné na všeobecné zdravotní pojištěnípříspěvek na státní politiku zaměstnanostizálohu na mzdu nebo plat, nebyly-li splněny podmínky přiznánínevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popř. jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo.  

7.1 Založení bankovního účtu  

Bankovní účet si může zaměstnanec otevřít v kterékoliv bance na území České republiky. K založení účtu je potřeba předložit dva doklady totožnosti. Zákonná hranice věku je 18 let, pokud se nejedná o specifické produkty banky (studentské konto apod.).  

8. Daň z příjmů ze závislé činnosti:

Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti fyzických osob je (bez ohledu na výši příjmu) 15%.  

8.1 Zúčtování daně z příjmů z výdělečné činnosti zahraničního pracovníka  

Při dosahování příjmů z práce vykonávané v zahraničí platí dvě základní zásady: Příjmy ze stejného zdroje nesmí být zdaněny dvakrát, tzn. např. v ČR a v zahraničí.Způsob zdanění příjmů z výdělečné činnosti vykonávané v zahraničí vyplývá z uzavřených bilaterálních dohod ve věci zabránění dvojímu zdanění příjmů.Pro zabránění dvojímu zdanění příjmů se používají dvě metody:Metoda zápočtu: umožňuje daňovému rezidentovi snížit jeho základ daně o daň zaplacenou v jiné zemi. Vpraxi existují dvě metody zápočtu: úplný zápočet a prostý zápočet.Metoda úplného vynětí příjmů: při zjišťování daně se vůbec nebere vúvahu příjem získaný v zahraničí. Existují dvě varianty: vynětí úplné a vynětí s výhradou progrese. Polsko, Česká republika a Slovensko uzavřely dohody o zabraňování dvojímu zdanění, v nichž se používá metoda vyloučení s progresí.  

9. Odvody z příjmů získaných na základě pracovního vztahu a dohody o pracovní činnosti v Česku  

9.1 Sociální pojištění  

Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnancům z jejich mzdy sráží a následně odvádí jejich zaměstnavatel. Konkrétně se jedná o pojistné na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní sociální politiku. Sazba pojistného na sociální zabezpečení je 6,5 % z vyměřovacího základu, kterým je příjem ze závislé činnosti, které zaměstnanci zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Maximálním ročním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (tj. 1 245 216 Kč) pro rok 2014.  

9.2 Zdravotní pojištění  

Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které hradí zaměstnanec, je 4,5 % z vyměřovacího základu, kterým je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které zaměstnanci zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda (tj. od 1. 8. 2013 částka 8500 Kč). Přehled zdravotních pojišťoven v ČR: Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví www.ozp.cz Revírní bratrská pokladna www.rbp-zp.cz Všeobecná zdravotní pojišťovna www.vzp.cz Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR www.zpmvcr.cz Vojenská zdravotní pojišťovna ČR www.vozp.cz Zaměstnanecká pojišťovna Škoda www.zpskoda.cz Česká průmyslová zdravotní pojišťovna www.cpzp.cz   9.3 Pojištění přeshraničních pracovníků Přeshraničními pracovníky jsou osoby, které pracují v jiné zemi, než ve které bydlí. Ve státě původu si zachovali bydliště, neboli centrum zájmu a na omezenou dobu se přesunuli za zaměstnáním do jiného státu. Pokud je během výkonu činnosti v jiném státě zachováno bydliště v ČR, vzniká zde nárok na plný rozsah hrazené zdravotní péče na účet zahraniční zdravotní pojišťovny. Pro tento účel je nutné si vyžádat doklad S1a předložit jej k registraci české zdravotní pojišťovně v místě bydliště. Specifickou kategorií přeshraničních pracovníků jsou příhraniční pracovníci (tzv. PENDLEŘI), kteří z jednoho státu pravidelně dojíždějí přes hranice do zaměstnání v jiném státě, přičemž se minimálně jednou týdně vracejí zpět do státu bydliště. Pokud jde o stát pojištění, platí i v případě pendlerů obecné pravidlo pojistné odvádějí ve státě, v němž vykonávají svou výdělečnou činnost. Širší práva mají pendleři a jejich rodinní příslušníci v oblasti zdravotního pojištění, kdy mohou v plném rozsahu čerpat zdravotní péči ve státě svého bydliště.  

10. Poskytování přeshraničních služeb

Volný pohyb služeb spočívá v právu podnikatele či firmy. Z jednoho členského státu EU dočasně a příležitostně poskytovat služby na území druhého –hostitelského členského státu, aniž by se v hostitelské členské zemi EU musel usadit. Naproti tomu je nepřípustné poskytovat přeshraničně službu v jiné zemi EU pravidelně a dlouhodobě. Přeshraničně – tzn. bez usazení v druhé členské zemi -lze poskytovat služby pouze dočasně a příležitostně a pouze v oboru, který je vykonáván i v zemi původu. Při trvalém či periodickém poskytování služeb v jiné zemi je nutné založit podnik či živnost. Živnostenské podnikání v ČR upravuje zákon č. 455/1999Sb., o živnostenském podnikání, v plném znění. Podnikatel, pocházející ze zemí EU může provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Ohlášení nebo žádost o koncesi se podává osobně u příslušného živnostenského úřadu (obecním živnostenským úřadem je odbor obecního úřadu obcí s rozšířenou působností). Na tzv. jednotných kontaktních místech (JKM) při živnostenských úřadech je možné získat informace spojené s podnikáním v zahraničí. Seznam živnostenských úřadů v ČR: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/adresar-zivnostenskych-uradu-1443.html

Další důležité odkazy:

Obchodní rejstřík: http://www.justice.cz/or/

Živnostenský rejstřík: http://zivnostensky-rejstrik.i-online.cz/

Ústřední portál veřejné správy: http://portal.gov.cz/

Hospodářská komora ČR: http://www.komora.cz/

Enterprise Europe Network: http://www.enterprise-europe-network.cz/cs

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR: http://www.amsp.cz/   

11. Instituce a poradenské organizace pro podnikatele v regionu partnerství EURES – T Beskydy  

• Obchodní komory:
• Globálně zaměřená komora: Mezinárodní obchodní komora (Česká republika) / International Chamber of Commerce Czech Republic (ICC) adresa (sídlo a kancelář spolu): Freyova 82/27, Praha 9 - Vysočany   190 00 tel./fax: 257 217 744 e-mail: icc@icc-cr.cz internet: www.icc-cr.cz

• Regionálně zaměřené komory:
• Česko-polská obchodní komora / Czesko-Polska Izba Handlowa adresa: ul. Janáčkova 10, 702 00 Ostrava tel.: +420 596 612 230 fax: +420 596 612 231 e-mail: cpok@volny.cz internet: www.opolsku.cz 
• Slovensko-česká obchodní komora adresa: Lazarská 3, 110 00 Praha 1 e-mail:scok@scok.cz internet: www.scok.cz 

• Ekonomicko-obchodní oddělení Velvyslanectví PR v Praze, Valdštejnská 8, 118 01 Praha Tel.: +420 257 099 500
• Ekonomicko- obchodní oddělení Generálního konzulátu PR v Ostravě,Blahoslavova 4, 701 00 Ostrava Tel./fax: +420 596 120 460 
• Agentura pro podporu podnikání a investic, CzechInvest Štěpánská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 296 342 500, fax: +420 296 342 502  
• Centrum hospodářských informací, a.s. K Botiči 1453/6, 101 00 Praha 10Tel: 271 745 123, 271 745 124Fax: 271 745 126, e-mail: info@centin.cz 
• Soudní tlumočník – polský a český jazyk Mgr. et Mgr. Filgasová Katarzyna, Horní 10, 140 00 Praha 4,Tel./fax: 261 224 927 E- mail: filgasova@veltron.cz , www.veltron.eu 
• Česká advokátní komora – seznam všech advokátů podle jejich sídla, zaměření, či jazykových znalostí: www.cak.cz 
• Právník specializovaný na obchodní právo, ovládající polský jazyk:
• Friedelová, Milatová, Pěnkava v.o.s.Místecká 329/258, 720 00 Ostrava-Hrabovátel./fax: +420 596 706 210, E-mail: sekretariat@fmp-advokati.cz

1. Pobyt občana EU a jeho rodinných příslušníků na území ČR (Povolení k přechodnému a trvalému pobytu)  

Podmínky pobytu cizinců na území ČR upravuje zákon č. 326/1999 Sb.,      o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění. Cizince dělí do dvou skupin: a) občany EU a jejich rodinné příslušníky b) cizince z tzv. třetích zemí.

Hlášení místa pobytu

Občan EU je povinen ohlásit místo svého pobytu na území republiky, pokud bude doba jeho předpokládaného pobytu v ČR delší než 30 dnů. Musí se osobně dostavit na pracoviště cizinecké policie dle místa pobytu, pokud za něj tuto ohlašovací povinnost nesplnil ubytovatel. Občan z třetích zemí musí svou přítomnost ohlásit odboru cizinecké policie vždy, a to do tří pracovních dnů.   Cizinecká policie: www.mvcr/policie/cizinecka.html

 2. Bydlení  

V České republice se nabízí široká škála možností, jak bydlet. Při návštěvě, nebo krátkodobém pobytu se dá využít nabídek ubytovacích zařízení, od těch nejlevnějších (hostely, kempy,..) až po pětihvězdičkové hotely. V případě dlouhodobějšího pobytu je možné koupit si byt/ dům do osobního vlastnictví           (koupě se řídí občanským zákoníkem, zákon č. 89/2012 Sb.), což ale vyžaduje větší finanční prostředky. Daleko rozšířenější je proto pronajímání bytů. Ceny závisí především na velikosti bytu a lokalitě. Obecně se dá říci, že čím větší je město, tím roste i cena za nájem.    Informace týkající se koupě nebo nájmu bytu je možné najít např. na www.cenybytu.idnes.cz, na stránkách jednotlivých realitních kanceláří www.nemovitosti.cz, www.pronajem-bytu.info, nebo v  nejrůznějších inzertních novinách, např. Avízo, Annonce,..

3. Životní náklady

Následkem zvyšujících se cen služeb, které domácnosti musejí používat a odebírat (např. nájem, voda, elektrická a tepelná energie, plyn) se životní náklady rok od roku zvyšují. Ceny jsou však regionálně podmíněny, ve větších městech jsou přirozeně vyšší. Pro názornost: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/320198-14-r_2014-0900

 4. Vyučování češtiny pro cizince

Pro získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky musí od 1. ledna 2009 každý cizinec prokázat znalost českého jazyka.Tato povinnost se nevztahuje na občany Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a na jejich rodinné příslušníky. Více informací lze nalézt na stránkách Ministerstva vnitra České republiky: www.mvcr.cz a www.cestina-pro-cizince.cz, kde jsou uvedeny odkazy na jazykové školy organizující přípravné kurzy

5. Vzdělávací systém a školní rok

Vzdělávací systém v České republice se dělí takto: Předškolní vzdělávání – jedná se o vzdělávání dětí zpravidla od 3 do 6 let věku, které je zabezpečováno mateřskými školami. Základní vzdělávání – stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole nebo po úspěšném ukončení nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo konzervatoře. Základní vzdělávání trvá 9 let (obvykle od 6. do 15. roku dítěte) a je rozděleno do dvou stupňů. První (pětiletý) stupeň je poskytován základními školami. Druhý (čtyřletý) stupeň může být kromě základní školy absolvován také na víceletém gymnáziu nebo osmileté konzervatoři.Střední vzdělávání – střední vzdělání s maturitní zkouškou lze dosáhnout úspěšným ukončením vzdělávacích programů osmiletého, šestiletého nebo čtyřletého gymnázia nebo vzdělávacího programu střední školy v délce 4 let denní formy vzdělávání - studium se ukončuje maturitní zkouškou a dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Střední vzdělání s výučním listem trvá 2 – 3 roky v denní formě vzdělávání – studium se ukončuje závěrečnou zkouškou a dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.Vyšší odborné vzdělávání – tato úroveň vzdělávání je dosažitelná studiem na vyšší odborné škole. Studium trvá v denní formě 3 roky (u zdravotnických oborů 3,5 roku) včetně odborné praxe. Studenti mohou platit školné. Na veřejných školách je jeho maximální výše stanovena vyhláškou o vyšším odborném vzdělávání, a to podle finanční náročnosti oboru. Vzdělávací program se ukončuje absolutoriem, v rámci něhož je obhajována absolventská práce. Absolventi získávají titul „diplomovaný specialista“ (DiS.). Vysokoškolské vzdělávání – je realizováno na vysokých školách, které se dělí na veřejné, státní a soukromé. Veřejné vysoké školy jsou veřejnoprávními institucemi a jako takové jsou zřizovány a zrušovány zákonem. Státní vysoké školy (vojenské a policejní) nemají právní subjektivitu a jsou součástí zřizovatelského ministerstva. Většina veřejných a státních vysokých škol poskytuje všechny typy studijních programů. Soukromé vysoké školy nabízejí převážně bakalářské studijní programy. Na základních, středních a vyšších odborných školách začíná školní rok 1. září a končí 31. srpna následujícího roku, přičemž poslední dva měsíce jsou školní prázdniny. Vyučuje se 5 dní v týdnu, jedna vyučovací hodina trvá 45 minut. Na vysokých školách trvá akademický rok 12 měsíců, přičemž jeho začátek a konec stanovuje rektor příslušné vysoké školy. Vysvědčení a potvrzení vydaná školami zemí, s nimiž ČR uzavřela mezinárodní dohody o vzájemném uznávání diplomů a kvalifikací (včetně Polska a Slovenska) nepodléhají nostrifikaci. Zvláštní pomoc v rozsahu informací týkajících se uznávání diplomů a kvalifikací je možné od 1. 1. 2014 získat  na Odboru vysokých škol MŠMT ČR (odbor 30): MŠMT – Odbor vysokých škol (30) Karmelitská 7 Praha 1 118 12 Enic-naric@msmt.cz

5.1 Školení, kursy, zvyšování kvalifikací

V České republice funguje systém mimoškolního vzdělávání na podobných zásadách jako v Polsku nebo na Slovensku. Z různých možností školení jsou dostupné např. odborné nebo jazykové kurzy. Jsou také organizovány kurzy pro osoby s určitou kvalifikací, které ji chtějí prohloubit, doplnit nebo získat novou, která je lépe využitelná v rámci dané situace na trhu práce. Informace o těchto kurzech je možno získat na úřadech práce.

6. Řidičský průkaz

V České republice se po jejím vstupu do Evropské unie, tj. od 1. května 2004, vydává nový řidičský průkaz podle vzoru Evropských společenství v provedení plastové karty. V současnosti jsou v platnosti pouze dva vzory, „Vzor 2001“ vydávaný od roku 2001 do 30.4.2004 a vzor vydávaný po tomto datu. Starší typy řidičských průkazů již neplatí. Uznávají se polské, slovenské, jakož i mezinárodní řidičské průkazy.

Základní informace týkající se silničního provozu v ČR:

• Omezení rychlosti v zastavěné oblasti na 50 km/h, mimo zastavěnou oblast na 90 km/h a na dálnicích na 130 km/h.
• Za používání dálnic je nutné uhradit dálniční poplatek, dokladem o zaplacení je dálniční známka nalepená na předním skle vozidla.

Základní informace o ČR

http://www.czech.cz/cz/88070-politicky-system-ceske-republiky – všeobecné informace o českém politickém systému

http://www.vlada.cz/ – oficiální internetové stránky Vlády ČR

http://www.statnisprava.cz/ – portál státní správy

http://www.czso.cz/ –  Český statistický úřad

Podrobnější informace o státní správě v ČR

A) Moc zákonodárná

Poslanecká sněmovna: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw

Senát: http://www.senat.cz/

B) Moc výkonná

Prezident ČR: http://www.hrad.cz/cs/index.shtml

Vláda: http://www.vlada.cz/, kde lze nalézt odkazy na všechna ministerstva ČR

C) Moc soudní

Ústavní soud: http://www.usoud.cz

Nejvyšší soud: http://www.nsoud.cz/

Nejvyšší správní soud: http://www.nssoud.cz/default.aspx?cls=art&art_id=1

Informace z ostatních oblastí

Ubytování (hotely, penziony):

http://www.hotely.cz/

http://www.ubytovanivcr.cz/

Volný čas (kina, divadla atd.):

http://www.proculture.cz/cultureinfo/kulturni-politika-v-cr/ http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=114842

Vzdělávání:

http://www.icm.cz/ http://www.vyssiodborneskoly.com/index.asp?menu=1093

http://www.vysokeskoly.com/index.asp?menu=1092

http://www.msmt.cz/

Sociální zabezpečení:

http://www.cssz.cz

http://www.icm.cz/system-socialniho-zabezpeceni-v-cr

http://www.domavcr.cz/rady-pro-zivot-v-ceske-republice/socialni-zabezpeceni

http://www.mpsv.cz/cs/1349