Pracovní podmínky v oblasti Beskyd v Polsku

EURES-T Beskydy na polské straně zahrnuje část slezského vojvodství a část opolského vojvodství. Slezské vojvodství zabírá plochu 12 334 km2 složení partnerství, čili 3 146,91 km2), což představuje 3,9% plochy Polska. Celková délka hranic vojvodství představuje 957 km, z čehož jižní hranici představuje státní hranice s Českou republikou a Slovenskou republikou o délce 85 km. Z administrativního hlediska se slezské vojvodství dělí na 36 okresů, včetně 19 hradských okresů (měst s pravomocí okresů) a 17 zemských okresů. Partnerství EURES-T Beskydy zahrnuje svým dosahem následující okresy: těšínský, bielský, živiecký, vodislavský, ratiborský a města Bielsko – Biala a Jastrzebie Zdroj. Ve slezském vojvodství podle stavu ke dni 30.06.2014r. bylo 4,59 mln. osob, což představovalo 12% obyvatelstva státu (včetně 835 980 osob v oblasti zahrnuté do Partnerství). Slezské vojvodství je druhým nejlidnatějším (po mazovickém vojvodství) v Polsku.

http://pl.wikipedia.org/wiki/Wojew%C3%B3dztwo_%C5%9Bl%C4%85skie

Opolské vojvodství se nachází v jihozápadní oblasti Polska a hraničí s Českem. Zahrnuje oblast 9 412 km2 1,002 mil. osob (což představuje asi 2,7 % obyvatelstva státu). Region zahrnutý do Partnerství zabírá 2 468,13 km2

Slezské a opolské vojvodství se nachází ve skupině vojvodství s nejhorší demografickou situací v Polsku: přirozený přírůstek ve slezském vojvodství v roce 2013 představoval (– 1,4), v opolském vojvodství (– 2,0), přičemž celostátní průměr představoval -0,5. Ve slezském a opolském vojvodství bydlí více než 70% celkového počtu nepolského obyvatelstva ve státě. Podle údajů z všeobecného sčítaní v roce 2001 ve slezském vojvodství bydlí 20 tisíc Němců (hlavně v okresech ratibořském, glivickém a ve větších městech) a mnoho obyvatel jiných národností (Francouzi, Američani, Ukrajinci, jediná v Polsku česká a moravská menšina apod.). Na území opolského vojvodství je nejpočetnější národnostní menšinou německá menšina, etnická - romská. Osoby náležící k německé menšině bydlí na území 50 obcí opolského vojvodství, přičemž v 27 obcích více než 20% obyvatel se přihlásilo k německé národnosti. Podle posledního všeobecného státního sčítání osob bydlících v opolském vojvodství se 106,9 tisíc osob přihlásilo k německé národnosti. Podle odhadovaných údajů opolské vojvodství obývá asi 2200 osob romského původu.

1. Charakteristika pracovního trhu

1.1 Míra nezaměstnanosti

 1.2 Volná pracovní místa

Počet pracovních nabídek nahlášených na slezských úřadech práce se zvýšila z 97 573 v roce 2012 na 104 218 v roce 2013. V opolském vojvodství bylo v roce 2012 celkem nahlášeno 29 111 pracovních nabídek a během roku 2013 29 046 nabídek. V 2013 roce byly nejvíce poptávané tyto pozice: ekonomický pracovník, prodavač, uklízeč venkovních ploch, kancelářský technik, stavební dělník, pracovník ostrahy (opolské vojvodství) a pracovníci ve službách a prodeji - 25 398 volná místa. V provincii Slezska byl velký počet nabídek 20 982 určen pro skupinu průmyslových dělníků a řemeslníků.

1.3 Průměrná nominální měsíční mzda:

Průměrná měsíční hrubá mzda v slezském vojvodství v roku 2013 představovala 4 151,07 PLN (v průmyslovém a stavebním sektoru – 4 131,70 PLN). V bielském podregionu (okresy: bielský, těšínský, živiecký, město Bielsko – Biala) průměrná mzda představovala 3 536,64 PLN, naproti tomu v městě Jastrzebie Zdroj – až 6 384,43 PLN. V opolském vojvodství v roce 2013 průměrná měsíční hrubá mzda představovala 3 351,15 PLN (v průmyslovém a stavebním sektoru – 3 346,16 PLN).

2. Pravidla přístupu polských a českých občanů na slovenský trh práce.

Občané České republiky a Slovenska mají neomezený přístup na polský trh práce, mohou využívat nabídky polských a českých úřadů práce. Češi a Slováci mohou legálně pracovat stejně jako polští občané, což znamená, že nepotřebují pracovní povolení nebo vízum.

3. Způsoby hledání práce

3.1 Média (státní a regionální)

Informace o pracovním trhu, školeních pro nezaměstnané, akcích pro podnikatele jsou zveřejňovány na webových stránkách, tisku, rozhlase a televizi. Ve slezském vojvodství nejvíc informací o práci je možné najít v Dzienniku Zachodnim (v příloze Burza Práce), v opolském vojvodství – v Novej Trybune Opolskej. V celopolských denících, takových jako Gazeta Wyborcza anebo Rzeczpospolita, jsou umísťovány tematické přílohy věnované práci, s regionálními stranami obsahujícími pracovní nabídky. O práci také píší regionální média, kromě jiného Nowiny Rybnickie, Kronika Beskidzka, Głos Cieszyński, Tygodnik Prudnicki. Pracovní burzy jsou také organizované místními rozhlasovými stanicemi - Rádio Katowice a Rádio eM.

3.2 Veřejné služby zaměstnanosti, síť EURES

Polské, slovenské a české úřady práce v příhraniční oblasti tvoří Partnerství EURES-T „Beskydy“, jehož cílem je vytvoření společného příhraničního trhu práce. Z polské strany jsou do příhraničního partnerství zapojené okresní úřady práce v:

Těšíně (Plac Wolności 6, Těšín 43-400, tel. (33) 8514991)

Glubczyciach (ul. Pocztowa 6, 48-100 Głubczyce, tel. (77) 485-20-37)

Jastrzebie Zdroji (ul. Pszczyńska 134, Jastrzebie Zdroj 44-335, tel. (32) 47 14

405)

Nyse (ul. Słowiańska nr 19, 48-300 Nysa, tel. (77) 4489911)

Prudniku (ul. Jagiellońska 21, 48-200 Prudnik, tel. (77) 436 23 04)

Ratibori (ul. Klasztorna 6, 47-400 Ratibor, tel. (32) 415-45-50)

Sliezskom Vodislavi (ul. Michalskiego 12, 44-300 Sliezsky Vodislav, tel. (32)

459 29 80)

Živci (ul. Łączna 28, 34-300 Živiec, tel. (33) 475 75 00)

V Polsku od 1. května 2004 funguje síť EURES. Jejím cílem je podpora mobility osob hledající práci na území Evropské unie a EHP. Síť bezplatně informuje a poskytuje poradenství - nezaměstnaným, zaměstnavatelům a také zpřístupňuje pracovní nabídky v Evropě. Na území Polska jsou hlavní úlohy EURES v rozsahu poskytování informačních a poradenských služeb ve prospěch osob hledajících práci realizované na vojvodských úřadech práce prostřednictvím poradců EURES a asistentů EURES a také v každém okresním úřadě práce prostřednictvím zprostředkovatelů práce, kteří realizují úlohy EURES.

Poradci a asistenti EURES v opolském a slezském vojvodství:

Rafał Rojek – (rrojek@wup-katowice.pl) – Bielsko Biała

Małgorzata Gościniak (mgosciniak@wup-katowice.pl) - Katowice

Aleksandra Kopczyk (akopczyk@wup-katowice.pl) – Katowice

Grzegorz Zon (gzon@wup-katowice.pl) - Katowice

Sebastian Krajewski (eures@wup.opole.pl) - Opole.

3.3 Internetové portály s pracovními nabídkami

http://psz.praca.gov.pl/oferty-pracy

http://zielonalinia.gov.pl/

http://www.jobs.pl

http:// www.hrk.pl

http://www.jobpilot.pl

http://www.pracuj.pl

http://www.praca.onet.pl

http://www.gazeta.pl/praca

http://www.cvonline.pl

http://www.topjobs.pl

http://www.praca.bielsko.pl/

http://www.radiobielsko.pl/praca/

http://www.mbp.ohp.pl/index.php/default/szukaj

http://www.wup.opole.pl/praca/start.html

3.4 Jiné způsoby hledání práce

V Polsku fungují neveřejné pracovní agentury. Všechny legálně působící pracovní agentury, tj.: agentury vykonávající zprostředkování práce na území Polské republiky, agentury vykonávající zprostředkování práce do zahraničí, agentury personálního poradenství, agentury dočasné práce, agentury profesního poradenství musí vlastnit příslušný certifikát potvrzující zápis do registru pracovních agentur, vedeného příslušným maršálkem vojvodství. Seznamy těchto pracovních agentur je možné najít na stránce: www.kraz.praca.gov.pl (kliknutím na ikonu lupy).

4. Uznávání profesních kvalifikací, regulované profese

Uznávání profesních kvalifikací, které byly získané v jiných státech EU, se v Polsku uskutečňuje na základě:

• sektorového systému uznávání kvalifikací anebo

• všeobecného systému uznávání kvalifikací.

4.1. Sektorový systém uznávání profesních kvalifikací je systémem

automatického uznávání kvalifikací, který zahrnuje sedm regulovaných profesí - lékař (všeobecný a specialista), lékař - stomatolog, farmaceut, všeobecná zdravotní sestra, porodní asistentka, lékař – veterinář a architekt. Vlastnictví konkrétního profesního titulu, který se představuje (např. lékař, architekt, porodní asistentka) a diplomu zahrnutého ve směrnici EU je dostatečnou podmínkou při uznávání kvalifikace a zaměstnání.

4.2. Všeobecný systém uznávání profesních kvalifikací je systémem uznávání

kvalifikací pro ty regulované profese a živnosti, které nejsou zahrnuté do sektorového systému uznávání profesních kvalifikací. Z tohoto důvodu tyto nejsou uznávané automaticky, ale jsou řešeny individuálně prostřednictvím příslušných orgánů přijímacího státu. Pokud rozdíly ve vzdělávacím procesu jsou významné, tehdy může příslušný orgán podmínit uznání kvalifikace splněním jednoho z vyrovnávacích prostředků tj. uskutečnění adaptační stáže anebo vykonání zkoušky tzv. schopnostního testu, přičemž ve většině případů je volba na žadateli. Taktéž jsou zohledňovány profesní zkušenosti osoby ucházející se o uznání kvalifikace. Občan EU, který vlastní profesní kvalifikace získané v jednom ze států EU a chce vykonávat svou profesi v Polsku, musí nejprve zjistit, zda jeho profese je v Polsku regulovanou profesí (seznam je možné najít na internetové stránce

Ministerstva Vědy a Vysokých Škol: www.nauka.gov.pl; http://ms.gov.pl/pl/ deregulacja-dostepu-do-zawodow/). Uznávání kvalifikací pro profesní účely se týká výlučně regulovaných profesí, tedy takových, jejichž vykonávání je podmíněno vlastněním určených kvalifikací. Pokud profese není regulovaná, není potřebné formálně uznávat odbornou kvalifikaci a o jejím uznání rozhoduje výlučně zaměstnavatel. V Polsku je informačním střediskem profesních kvalifikací získaných v Evropské unii:

Ministerstvo Vědy a Vysokých Škol,

ul. Wspólna 1/3, 00-529 Varšava,

tel.: +48 22 529 27 18, fax: + 48 22 628 35 34, e-mail:

kwalifikacje@mnisw.gov.pl .

1. Pracovní smlouva a doba trvání pracovního poměru

Základní formou zaměstnání je pracovní smlouva, která může být uzavřena na dobu neurčitou, na dobu určitou anebo na dobu vykonávání určené práce. Každé z těchto smluv může předcházet pracovní smlouva na zkušební období nepřevyšující 3 měsíce. Pracovní smlouva může být uzavřena s osobou, která je starší než 18 let. Také mohou být zaměstnané osoby ve věku 16 – 18 let (mladiství). Nejčastější jsou v Polsku uzavírány pracovní smlouvy na dobu neurčitou na plný pracovní úvazek. Avšak v posledním období jsou stále častěji používané pracovní smlouvy na dobu určitou. Povolené je uzavření jen dvou smluv mezi stejnými subjekty, uzavření další (třetí) smlouvy mezi stejnými subjekty je v právních následcích rovnoznačné s uzavřením smlouvy na dobu neurčitou.

Jinými vyskytujícími se druhy nestandardních forem zaměstnání jsou:

- práce na částečný pracovní úvazek,

- tzv. outsourcing, čili vykonávání určitých prací určených na realizaci externím firmám anebo prostřednictvím dohody o vykonání práce anebo smlouvy o dílo,

- dočasná práce, tj. ve formě pracovní smlouvy uzavřené dočasným zaměstnancem s agenturou dočasné práce, na základě které tento pracuje ve prospěch jiného zaměstnavatele, tzv. zaměstnavatelé se sezónní povahou, dočasnou, příležitostnou anebo nemožnou vykonávat zaměstnanci zaměstnavatele,

- telemarketingová práce neboli práce, která může být vykonávaná pravidelně mimo podnik, s využitím prostředků elektronické komunikace.

2. Nestandardní zaměstnání – pracovní smlouvy vykonávané mimo pracovní poměr

Mezi nestandardní formy zaměstnání v Polsku patří kromě jiného: dohoda o vykonání práce anebo smlouva o dílo. Uzavřením smlouvy o dílo přijímající objednávky se zavazuje vykonávat určené dílo a objednavatel k úhradě odměny. Na základě dohody o vykonání práce je možné pověřit dodavatele vykonáním úlohy nebo úkonu, které nejsou prací ve prospěch zaměstnavatele a pod jeho vedením. Jinými nestandardními formami zaměstnání jsou: „půjčení zaměstnanců” – spočívá ve zpřístupnění dočasné práce prostřednictvím agentury, vlastního zaměstnance jinému zaměstnavateli, telemarketingová práce – forma zaměstnání využívající telekomunikační a informační technologie, která umožňuje vykonávání úloh zaměstnancem úplně anebo částečně mimo sídla firmy.

3. Podpis pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí určovat smluvní strany, druh smlouvy, datum jejího uzavření a pracovní a mzdové podmínky, zejm.: druh práce, míst jejího výkonu, odměnu za práci příslušnou podle druhu práce (s určením složek odměny), výměr pracovní doby, termín začátku práce. Pracovní smlouva se uzavírá v písemné formě. Zaměstnavatel také musí obeznámit zaměstnance písemnou formou, nejpozději v průběhu 7 dní ode dne uzavření pracovní smlouvy, o platné denní, týdenní normě pracovní doby, četnosti výplaty mzdy, řádné dovolené a délce výpovědní lhůty smlouvy. Změna podmínek pracovní smlouvy si vyžaduje písemnou formu.

4. Rozvázání pracovní smlouvy

Shodně s čl. 30 Zákoníku práce se pracovní smlouva rozvazuje: na základě dohody stran, prostřednictvím prohlášení jedné ze stran s dodržením výpovědní lhůty, prostřednictvím prohlášení jedné ze stran bez dodržení výpovědní lhůty (rozvázání pracovní smlouvy), s uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, dnem ukončení práce, na jejíž výkon byla uzavřená. Prohlášení každé ze stran o výpovědi anebo rozvázání pracovní smlouvy bez výpovědi se musí uskutečnit písemnou formou. V prohlášení zaměstnavatele o vypovězení pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou anebo o rozvázání pracovní smlouvy bez výpovědi musí být uvedená příčina zdůvodňující vypovězení anebo rozvázání smlouvy. Při uzavírání pracovní smlouvy na dobu neurčitou, delší než 6 měsíců, strany mohou předpokládat možnost dřívějšího rozvázání této smlouvy s dvoutýdenní výpovědní lhůtou.

5. Předpisy týkající se práce žen

Zaměstnavatel nemůže vypovědět ani rozvázat pracovní smlouvu v období těhotenství, stejně jako v období mateřské dovolené zaměstnankyně, jen v případě, kdy vzniknou příčiny zdůvodňující rozvázání smlouvy uvedené v Zákoníku práce. Těhotné ženy nesmí být zaměstnávané v přesčasových hodinách ani v noci. Taktéž bez jejího souhlasu nemůže být delegovaná mimo stálé pracoviště ani zaměstnávaná, v tzv. přerušovaném pracovním systému.

6. Pracovní doba, řádná dovolená

V Polsku nesmí pracovní doba přesáhnout 8 hodin za den a průměrně 40 hodin v pětidenním pracovním týdnu. V některých systémech pracovní doby denní výměr pracovní doby může být prodloužený. Týdenní pracovní doba spolu s přesčasovými hodinami nesmí překročit průměrně 48 hodin v přijatém zúčtovacím období. Existuje požadavek zaručit každému zaměstnanci nepřerušený denní oddych ve výměru 11 hodin a týdenní ve výměru 35 hodin. Výměra řádné dovolené představuje 20 dní – pokud je zaměstnanec zaměstnaný kratší dobu než 10 let anebo 26 dní - pokud je zaměstnanec zaměstnaný minimálně 10 let.

7. Odměna

Odměna může být složená z různých složek: ze základní mzdy, prémie, provize anebo přídavků – funkčního, za práci v noci, za práci na směny, za ztížené anebo škodlivé pracovní podmínky, za pracovní praxi a jiné. Zákonem ustanovená minimální mzda pro zaměstnance na plný úvazek v Polsku v roce 2014 představuje 1 680 PLN hrubého.

7.1 Otevření účtu v bance

V Polsku si český a slovenský občan může založit účet v bance. Aby to mohl udělat, musí mít více než 18 let a předložit dva doklady totožnosti, včetně jednoho s fotografií. Každá banka vlastní síť bankomatů, hlavně v obchodních centrech a hlavních bodech města.

8. Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob mají povinnost platit všechny osoby, které mají příjem. Zdanění daní z příjmu fyzických osob upravují zákony: zákon ze dne 26. července 1991 o dani z příjmu fyzických osob, zákon ze dne 20. listopadu 1998 o paušální dani z příjmu od některých příjmů dosahovaných fyzickými osobami.

Nezdaněná výdělečná část: Roční příjem, při kterém není povinnost platit daň, představuje 3 091 PLN.

8.1 Vyúčtování daně z příjmů z práce vykonávané příhraničními zaměstnanci

Pro osoby, které mají místo bydliště v Polsku, platí použití pravidla tzv. neomezené daňové povinnosti, to znamená, že podléhají daňové povinnosti od celku svých příjmů bez ohledu na stát zdroje příjmů. Naproti tomu osoby, které nemají místo bydliště v Polsku, podléhají tzv. omezené daňové povinnosti. Znamená to, že zdaňují pouze příjmy z práce vykonávané na území Polska na základě služebního poměru anebo pracovního poměru, nezávisle od místa výplaty mzdy a od jiných příjmů získávaných v Polsku. Odměna z titulu práce v zahraničí může být zdaněná zároveň ve státě bydliště, jako i ve státě, kde byla vykonávaná práce. Dvojitému zdanění tohoto příjmu se předchází použitím příslušné dohody o zamezení dvojího zdanění. Ve smlouvách uzavřených Polskem, Českou republikou a Slovenskem se vyskytuje tzv. metoda vyloučení s progresí (daňový poplatník má povinnost podávat roční daňové přiznání, pokud ve státě bydliště dosáhne příjmy podléhající zdanění. Pokud zaměstnanec získává příjmy pouze v zahraničí, nemá povinnosti podávat roční daňové přiznání ve státě bydliště).

9. Platební povinnosti z pracovně-právního vztahu:

9.1 Sociální pojištění:

Příspěvky na sociální pojištění jsou odváděny Sociální pojišťovně (www.zus.pl). V rámci jednotlivých druhů sociálních pojištění v Polsku rozlišujeme následující druhy příspěvků:

- důchodové pojištění – 19,52% základu výměry příspěvku;

- pojištění invalidního důchodu – 8% základu výměry příspěvku;

- nemocenské pojištění – 2,45% základu výměry příspěvku;

- úrazové pojištění – 0,67 – 3,86% základu výměry příspěvku;

- příspěvek na Fond Práce – 2,45% základu výměry příspěvku.

Pracovní smlouva je základem pro výměr příspěvku na všechny čtyři sociální pojištění. Dohoda o vykonání práce anebo smlouva dle občanského práva, pro kterou mají příslušné použité předpisy o pověření, povinně podléhá důchodovému pojištění a pojištění invalidního důchodu, jako i úrazovému pojištění tehdy, kdy je práce vykonávaná v sídle objednavatele. Nemocenské pojištění je v tomto případě dobrovolné a daná osoba může k němu přistoupit dobrovolně a samostatně placením deklarované částky.

9.2 Zdravotní pojištění:

Příspěvky na zdravotní pojištění v roce 2014 představovalo 9%. Povinné zdravotní pojištění se týká osob:

- pracujících na základě pracovní smlouvy anebo dohody o vykonání práce

- zaregistrovaných na okresním úřadě práce jako nezaměstnané osoby

- které provozují živnost.

Povinné zdravotní pojištění se netýká osob, které pracují na základě smlouvy o dílo. První návštěva ve zdravotním zařízení je spojená s registrací a volbou všeobecného lékaře, jinak nazývaného lékařem základní zdravotní péče. Za účelem vykonání registrace jsou potřebné následující dokumenty:

dokument potvrzující skutečnost placení příspěvku na zdravotní pojištění (tímto dokumentem může být například potvrzení od zaměstnavatele nebo dokument ze Sociální pojišťovny, tzv. mzdová páska, na které jsou podrobně uvedeny příspěvky) a rodné číslo.

9.3 Pojištění příhraničních zaměstnanců

Na přeshraniční pracovníky se vztahují právní předpisy Evropské Unie v oblasti sociálního zabezpečení, stejně jako na další kategorie osob uvedených v těchto předpisech. Avšak pro nemocenské dávky a dávky v nezaměstnanosti se používají zvláštní pravidla – tzv. výjimky. Tyto poskytují právo na pobírání nemocenských dávek ve státě trvalého pobytu anebo ve státě zaměstnání. Přeshraniční zaměstnanec má právo využívat lékařskou péči ve státě zaměstnání, jako i ve státě trvalého pobytu. V případě využívání služeb lékaře v Polsku, je třeba mu předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění a doklad totožnosti.

10. Poskytování příhraničních služeb

Možnost dočasného poskytování služeb v Polsku se týká subjektů ze států Evropské unie a Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska (v těchto zemích platí svoboda poskytování služeb). Poskytovatelé služeb výše uvedených států, kteří v jednom z těchto států provozují živnost, jsou osvobozeni od povinnosti získat zápis v polských registrech. Povinnost zápisu do Evidence živností anebo Státního soudního registru se týká nejen poskytovatele služeb – občana jednoho z výše uvedených států, který nevede živnost v žádném z těchto států. Takový poskytovatel služeb bude registrovaný v Evidenci živnostníků, který vede městský úřad anebo obecní úřad, ve kterém má daná osoba místo bydliště a v případě, že poskytovatel služeb nemá místo bydliště v Polsku (což se většinou stává), je vedený v evidenci obci v oblasti, kde budou služby poskytovány. Kromě toho musí poskytovatel služeb oznámit sociální pojišťovně poskytování přeshraničních služeb před jejich zahájením.

Více informací:

Samostatné kontaktní středisko – ww.eu-go.gov.pl

Enterprise Europe network – www.enterprise.garr.pl

11. Instituce a poradenské organizace pro podnikatele v regionu partnerství EURES-T Beskydy

Beskydská Řemeslná a Podnikatelská Komora

43-300 Bielsko – Biala, ul. 3 Maja 13,

tel. + 48 (033) 812 47 75, e-mail: izba_bb@interia.pl

Polsko-Slovenská Průmyslově-obchodní Komora

30-074 Krakov, ul. Kazimierza Wielkiego 43/12

tel./fax: + 48 12 633-57-67, office@proslovakia.com.pl ; pl.sk.izba@gmail.com

Akademie Byznysu Polsko-Český Spolek Podnikatelů

40-074 Katovice, ul. Szeligiewicza 26/12,

tel. +48 32 257 07 47, fax 032 608 56 56, e-mail: biuro@akademiabiznesu.pl

Slezský Zámek Umění a Podnikání

43 – 400 Tešín, ul. Zamkowa 3

tel. 033 8510821, e-mail: info@zamekcieszyn.pl

Soudní překladatelé – jazyk český a slovenský:

Seznam soudních překladatelů z jazyka českého a slovenského je dostupný na internetové stránce Ministerstva Spravedlnosti na adrese http://tlumacze.ms.gov.pl (zvolte vojvodství a jazyk). Právníci, kteří se specializují na obchodní právo a ovládají český anebo slovenský jazyk:

Advokátská Kancelář Hajduk I Wspólnicy

Český Těšín PSČ 737 01, Havlíčkova 12,

Tel.: +420 558 711 529, e-mail: hajduk@hajduk.cz

Kancelář Právního Poradce "Traktat" Tomasz Szkaradnik

43-400 Tešín, ul. Limanowskiego 3/3

tel: +48 33 488 04 77, e-mail: kancelaria@traktat.pl

1. Povolení k pobytu (procedury, požadované dokumenty)

Občané České republiky a Slovenska stejně jako všichni občané EU na vjezd a pobyt na území Polské republiky potřebují platný cestovní doklad anebo jiný doklad potvrzující jejich totožnost a občanství. Občan EU a člen jeho rodiny přebývající mimo hotel nebo podniky poskytující ubytování v souvislosti s prací, léčením anebo oddychem, je povinen nahlásit se v místně příslušném městském úřadě anebo obecním úřadě pro dočasný pobyt, nejpozději před uplynutím čtvrtého dne počítaného od doby překročení hranice Polské republiky. Pokud je pobyt na území Polské republiky delší než 3 měsíce, je občan EU povinen zaregistrovat svůj pobyt. Žádost o registraci je potřeba dodat osobně vojvodovi místně příslušnému pro místo pobytu. Na úřadě je potřeba předložit platný cestovní doklad anebo jiný doklad potvrzující totožnost a občanství. Více informací spolu se žádostmi je možné získat na Odděleních občanských záležitostí a cizinců Slezského vojvodského úřadu (www.katowice.uw.gov.pl) a Opolského vojvodského úřadu (www.opole.uw.gov.pl).

2. Bytová situace

Byt je možné si pronajmout prostřednictvím specializovaných realitních agentur anebo vlastní cestou. Realitní agentury obyčejně pobírají poplatek ve výši 1měsíčního nájemného. Ceny pronájmu závisí na velikosti města (čím je město větší, tím je vyšší cena), kategorie bytu, polohy v daném městě, velikosti bytu apod. Například v Bielsku- Biale pronájem dvoupokojového bytu stojí od 800 PLN do 1500 PLN. Cena se skládá z nájemného a odstupného pro majitele bytu. K této ceně je potřeba připočítat poplatky za služby (elektřina, plyn, telefon – průměrné poplatky na takový byt pro 3 člennou rodinu za elektřinu a plyn dohromady představují asi 200-300 PLN). Majitel bytu velmi často požaduje kauci (obvykle ve výši jednoho měsíčního nájemného), která podléhá vrácení ve lhůtě 1 měsíce od opuštění bytu. Nejjednodušším samostatným způsobem hledání bytu pro pronájem je využít internetové vyhledávače. Jiným způsobem je využívání místních novin anebo místních příloh vydávaných s celoplošnými novinami např. Gazety Wyborczej, Dziennika Polska nebo na webových stránkách http://www.nieruchomosci- online.pl/. V hodně městech se také objevují specializované reklamně-inzertní časopisy – na území Podbeskydska např. Jarmark. Pravidla koupě nemovitosti cizincem upravuje Zákon o získávání nemovitostí cizinců ze dne 24. března 1920. Informace týkající se nákupu nemovitostí cizincem se mimo to nacházejí na internetové stránce Ministerstva vnitra www.mswia.gov.pl sekce „získávání nemovitostí“ (verze v anglickém jazyce – acquisition of real estate).

3. Náklady na živobytí

Náklady na živobytí v Polsku jsou rozdílné, vyšší jsou ve velkých městech. Ceny jednotlivých produktů závisí také od jejich kvality – pokud velké obchodní sítě chtějí přilákat klienty, často si vynucují od svých dodavatelů snižování kvality. Oproti tomu malé obchody, které musí odolat konkurenci supermarketů, se sdružují a v důsledku toho mohou nabízet výrobky, které jsou kvalitou a cenou zajímavější.

Otevírací hodiny obchodů jsou určovány jejich majiteli, avšak nejčastěji:

• potraviny jsou otevřené od 06:00 hodin do 18:00 hodin

• supermarkety jsou obyčejně otevřené od 09:00 hodin do minimálně 22:00 hodin, nejčastější jsou otevřeny 7 dní v týdnu.

• jiné obchody jsou obyčejně otevřené od 10:00 až do 18:00

• stále více jsou rozšířené obchody otevřené non-stop na čerpacích stanicích – je možné tam získat základní potraviny, avšak ceny jsou rozhodně vyšší než v normálních obchodech. V roce 2008 byla schválena novelizace Zákoníku práce, která přinesla zákaz práce v obchodních střediscích v době vybraných svátečních dnů: na Nový Rok, Tři králové, v průběhu svátků velké Noci, 1. května, 3. května, v průběhu prvního dne Svatodušních svátků, na Boží Tělo, v průběhu svátku Nanebevstoupení Nejsvatější Panny Marie, v průběhu Všech Svatých, Svátku Nezávislosti a Vánočních svátků.

4. Výuka polského jazyka pro cizince

Cizinci, kteří se chtějí v Polsku učit polský jazyk, mají mnoho možností. Ve státě působí hodně jazykových škol pro cizince, také jsou vedené jazykové kurzy. Ve slezském vojevodství se cizinci mohou učit polský jazyk v Jazykové škole a polské kultury na Slezské Univerzitě v Katowicích tel. 032/200-94-24) a její pobočce v Těšíně (Letná Jazyková Škola, Literatúry a Poľskej Kultúry (e- mail: szkoła@homer.fi.us.edu.pl ) a na Ekonomické Akademii v Katowicích (tel. 032/257-71-24). Výuku polského jazyka také realizují soukromé školy, např. COSMOPOLITAN v Bielsku – Bialej (ul. Jaworzańska 17, tel. 0 693 842 652, e-mail: cosmopolitan.bielsko@gmail.com) anebo Slavica Centrum Slovanských Jazykov (Ratibor, ul. Stefana Batorego 7, tel. 0663 363 184, e- mail: szkola@slavica.net.pl).

5. Systém vzdělávání a školní rok

Systém vzdělávání v Polsku je složený z:

- mateřské školky – pro děti ve věku 3-6 let;

- šestiletá základní škola – pro děti ve věku 7-13 let;

- tříleté gymnázium – pro děti ve věku 13-16 let; Žáci končí studium na gymnáziu složením povinného gymnaziálního testu, který zahrnuje vědomosti a schopnosti z rozsahu humanistických předmětů a z rozsahu matematicko- biologických předmětů.

- nadgymnaziální školy – trojleté profilované gymnázium, čtyřletá střední průmyslová škola, 2 nebo 3 leté odborné učiliště, dvojleté doplňující gymnázium a trojletá doplňující střední průmyslová škola (poslední dva druhy škol jsou určené pro absolventy odborných učňovských škol). Podmínkou přijetí do nadgymnaziálních škol – (3 letého všeobecně-vzdělávacího gymnázia, 4 leté střední průmyslové školy anebo 2-3 letého odborného učiliště) je vlastnění vysvědčení o ukončení gymnázia. Absolventi škol (s výjimkou odborných učňovských škol) mají právo přistoupit k maturitní zkoušce. Osoby, které zkoušku udělají, získají maturitní vysvědčení, které je nutné pro ucházení se o přijetí na vysokoškolská studia. Absolventi odborných učňovských škol získávají učňovský list, který jim umožňuje přístup na pracovní trh, a také mohou pokračovat v učení ve 2 letém doplňujícím všeobecně-vzdělávacím gymnáziu a 3-leté doplňující střední průmyslové škole.

- nadstavbové školy – do těchto škol mohou chodit osoby, které ukončily gymnázium anebo profilované gymnázium

- učitelské kolegia a učitelské kolegia cizích jazyků – vzdělávají budoucí učitele v mateřských školách, základních školách a opatrovatelsko-výchovných střediscích a v případě učitelů cizích jazyků také učitele gymnázií a nadstavbových škol.

Systém vysokých škol v Polsku je složený z:

- vysokoškolské studium prvního stupně – trvá 3 - 3,5 let, na technických, polnohospodářských anebo ekonomických oborech 3,5 – 4 roky

- doplňující magisterské studium – trvá 2-2.5 let

- magisterské studium – trvá 5-6 let

Tituly přidělované absolventům vysokých škol:

- bakalář – po ukončení vysokoškolského studia prvního stupně

- inženýr – po ukončení vysokoškolského studia prvního stupně na technických, polnohospodářských anebo ekonomických oborech

- magistr – po ukončení 5 – 6 letého magisterského studia (anebo po ukončení 2- 2,5 letém doplňujícím magisterském studiu osobou, která se prokáže diplomem o ukončení vysokoškolského studia prvního stupně).

5.1 Školení, kurzy, zvyšování kvalifikací

Mezi nejpopulárnější mimoškolní formy vzdělávání patří kurzy a zdokonalovací a specializovaná školení. Katalog školících ústavů s možností vyhledávaní kurzů podle: tématu, lokalizace, názvu instituce najdete na stránkách – http://www.psz.praca.gov.pl a http://www.wup-katowice.pl.

6. Řidičský průkaz

Řidičské průkazy vydané v České republice a na Slovensku jsou uznávané v Polsku a mají platnost do data uvedeného v dokladu.

Adresy internetových stránek, kde zainteresované osoby mohou najít podrobné informace:

www.kprm.gov.pl – oficiální internetová stránka Kanceláře předsedy Ministerské Rady a Vlády

www.prezydent.pl – oficiální internetová stránka prezidenta Polské republiky

www.polska.gov.pl – – oficiální propagační portál Polské republiky

Inzeráty týkající se ubytováním:

http://www.oferty.net/agencje www.gratka.pl, www.gumtree.pl

Volný čas (kina, divadla, kulturní události):

www.poland.pl, www.mkis.gov.pl

(seznam divadel, muzeí, apod.: Kultura i dziedzictwo/ instituce kultury), www.stopklatka.pl, www.teatry.art.pl, www.culture.pl, www.cojestgrane.pl

Vzdělávání:

www.perspektywy.pl, www.szkoly.info.pl, http://eszkola.pl/szkoly

Sociální pojištění:

www.mpips.gov.pl, www.zus.pl

Cestování:

www.poland.travel, www.pkp.pl, www.wakacje.pl, www.zobaczpolske.pl

Ministerstvo Financí –www.finance.gov.pl

Ministerstvo Hospodářství – www.mg.gov.pl

Ministerstvo Práce a Sociální Politiky – www.mpips.gov.pl

Ministerstvo Spravedlnosti – www.ms.gov.pl

Ministerstvo Školství – www.men.gov.pl

Ministerstvo Vědy a Vysokých Škol – www.nauka.gov.pl

Ministerstvo Zahraničních věcí – www.msz.gov.pl

Ministerstvo Zdravotnictví – www.mz.gov.pl